viernes, 8 de agosto de 2014

JIRÍ GOLD [12.743]


Jirí Gold

(Ostrava, República Checa, 1936)

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Nebe jasně zelené (BB 1964); Minotaurus (BB 1967); Noci dní (BB 1994); Samospád samoty (BB 1998); Mezery v mlčení (BB 1998); Sutě: písky: drtě (BB 2000); Ze dna na den (BB 2003); ...in vento scribere (BB 2004); Skvrny a dotyky (BB 2009).
Příspěvky v antologiích: La poésie tchèque en fin de siècle (Namur 1999; překlad P. Král); Anthologie de la poésie tchèque contemporaine 1945–2000 (Paříž 2002; překlad P. Král).
Texty v katalozích výstav: Petr Sirotek: Země pod Himalájemi. Fotografie z Nepálu (1975); Markéta Venhodová: tapisérie (1977); Petr Sirotek: fotografie (1978); Alois Nožička: fotografie, koláže 1958–2008 (2008).

LITERATURA

Studie a články: R. Kopáč: Mrtvá krajina žije nejzběsileji, in J. G., Ze dna na den (2003), též in R. Kopáč: Hvizd žlutého inkoustu (a facka) (2003) a in Dobrá adresa, 2003, č. 8 (zde); J. Suk: Dračí setba řeči, in J. G., ...in vento scribere (2004).
Recenze: Nebe jasně zelené: rs (= J. Jirsa), KT 1968, č. 34; B. Doležal, Tvář 1964, č. 9–10; M. Vacík, LitN 1965, č. 20 * Minotaurus: M. Blahynka, KT 1968, č. 2; V. Smetáček, Impuls 1968, č. 9 * Noci dní: V. Novotný, NK 1994, č. 45; I. Málková, Tvar 1995, č. 1 * Samospád samoty: I. Harák, Psí víno 2000, č. 12 * Mezery v mlčení: R. Matys, NK 1998, č. 47 * Sutě: písky: drtě: R. Kopáč, MFD 23. 8. 2000; M. Chocholatý, Host 2000, č. 9, příl. Recenzní příloha; M. Kovářík, Tvar 2000, č. 19; J. Zizler, LitN 2000, č. 53–1 * Ze dna na den: O. Stehlíková, LidN 16. 9. 2003 * ...in vento scribere: V. Novotný, ČJL 2004/2005, č. 2; M. Jareš, Tvar 2006, č. 9.
Rozhovory: R. Kopáč, Tvar 2000, č. 16; R. Kopáč, Weles 2007, č. 30–31.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
M. Štoll a kol.: Český film. Režiséři – dokumentaristé









I

Como sordo
leo en los gestos nerviosos
de tus manos sobre mi piel
un canto vidente; y como ciego
a tientas con los dedos
por tu rostro
leo en él el abismo
que nos engulle.




II

Nunca he odiado a nadie
fui yo
quien escopleó jeroglíficos
que recordaban el nombre
de un faraón réprobo; nunca
he amado a nadie: fui yo
quien escribió cuanto sabía
y cuanto se dice
acerca de ti
cuando vinieron a preguntar
quién soy.





III

Con una manecilla del reloj
en el corazón, con la otra
en el ojo, olvidar entre ellas
lo dicho demasiado tarde
y con ello
lo escrito en balde.








Todo
lo que se repite sin cesar: idénticas
palabras idénticas imágenes
idénticos olores: todo
en lo que moras sin cesar: los mismos cuartos
las mismas casas las mismas calles: a qué
de todo eso dar
prioridad: a cuál
de esas cosas idénticas
cogerle el gusto: a quién
de ese lugar en el que eres tú
el único invitado
elegir: cómo
no eludir el amor a uno mismo
cómo no zafarse
del odio a uno mismo: menos mal que

nadie ha venido
nadie ha dicho nada
nada ha sucedido

y ha ocurrido
todo
lo que tenía que ocurrir

Antología de poesía checa contemporánea
Editorial Pre-textos, Valencia, 2012.










No hay comentarios:

Publicar un comentario